Zbrašov zve 29. 8. 2026 Na kus řeči o jeskyních
Na besedu s promítáním ke 100. výročí svého zpřístupnění zvou v sobotu 29. srpna 2026 Zbrašovské aragonitové jeskyně v Teplicích nad Bečvou na Přerovsku.
Akce "Na kus řeči o jeskyních" se uskuteční od 17:00 v novém přístřešku před jeskyněmi.
"Zveme hlavně pamětníky," říká přednášející a vedoucí jeskyní Barbora Šimečková.
Vstup je volný. Za nepříznivého počasí se akce ruší.
Ve Zbrašovských aragonitových jeskyních (ZAJ) si letos připomínají sto let od prvního zpřístupnění veřejnosti. K jubileu turistům v dubnu nadělili novinku – zděný přístřešek nedaleko vstupní budovy, který poslouží pro pořádání občasných komorních vzdělávacích a kulturních akcí a zároveň jako zázemí pro cyklisty. Stále častější cykloturisté mířící do jeskyní dosud měli jedinou možnost přivazovat si kola k zábradlí podél přístupové cesty od lázní, což leckdy zavazelo lidem, kteří se potřebovali zábradlí přidržovat. Tento problém je konečně vyřešen.
Nový přístřešek byl postaven v místě opuštěné mezideponie odpadu z bývalé kotelny na tuhá paliva, ohraničené ohradou z rozpadajícího se kamenného zdiva. Ohrada byla demolována, přístřešek postaven jako krytý otevřený objekt s možností úkrytu před nepřízní počasí a odpočinku pro návštěvníky jeskyní i odložení jízdních kol. Přístřešek současně řeší opěrnou stěnu k zajištění skalního svahu a také zvyšuje potřebnou kapacitu prostoru pro návštěvníky, krytého před deštěm, ve dnech návštěvnické špičky, když krytá terasa před pokladnou nedostačuje.
Zbrašovské aragonitové jeskyně byly v místním kamenolomu objeveny na přelomu roku 1912/1913. Objev je spojen se jmény bratří Josefa a Čeňka Chromých, kteří do nich poprvé pronikli a následně se věnovali jejich průzkumu. V roce 1914 byla vybudována pohodlnější přístupová cesta z údolí Bečvy a od roku 1926 jsou jeskyně elektricky osvětleny a zpřístupněny turistům. Celková délka známých chodeb je 1,4 kilometru, návštěvníci absolvují trasu dlouhou 375 metrů. Unikátem jsou kuželovité raftové stalagmity nebo kulovité povlaky stěn připomínající koblihy. Vzácná modifikace uhličitanu vápenatého, minerál aragonit, vytváří na stěnách bílé jehlicovité krystaly.
ZAJ jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi hydrotermálního původu v Česku, na jejich vzniku se kromě srážkové vody podílela i teplá uhličitá kyselka. Ta se využívá v lázních Teplice nad Bečvou k léčení nemocí srdce a krevního oběhu. Nedaleko se nachází nejhlubší propast ČR a nejhlubší zatopená propast světa – Hranická propast. Pravidelně v létě ožívá již více než 40 let interiér jeskyní současným výtvarným uměním. Loni například představil tvorbu sedmi mladých umělců s vazbou na Ostravu.
Pro informace o otevíracích dobách, přístupu i aktuálním dění v ZAJ je dobré průběžně sledovat web zbrasovske.caves.cz či facebook.com/zbrasovskejeskyne.